Je tomu již nějaký pátek, co jsem vedl dlouhosáhlé diskuse na téma atributů Severity a Priority u Požadavku. Dnes jsem již zastáncem tohoto rozdělení, rozumím mu, chápu jeho význam pro věc a sám jej při sběru požadavků prosazuji. Nicméně to mě dostává občas do role mého bývalého kolegy, který mě tenkrát tento rozdíl a význam vysvětloval. To znamená, že musím obhajovat a vysvětlovat, proč je důležité od sebe tyto dva atributy oddělit.

Náhodou jsem zakopl o článek s názvem Defect severity vs. priority, který na třech příkladech srozumitelně vysvětlí rozdíl mezi těmito odlišnými atributy. Pokud rozdíl mezi Závažností a Prioritou ve vztahu k požadavkům a jejich řízení nepochopíte ani po přečtení tohoto článku, zauvažujte o změně oboru.

Nedávno jsem začal pracovat pro společnost, která má několik dislokovaných pracovišť. Z tohoto důvodu se velmi často stává, že vznikají virtuální týmy, kdy členové pochází z různých poboček. Tak zákonitě vzniká otázka, jak správně vést tyto virtuální týmy, aby byly efektivní, směřovaly ke společnému cíli a „netrpěly“ pocitem odoučení.

K tomuto tématu jsem našel dva zajímavé články. Článek Leading Virtual Teams popisuje pět základních oblastí, kterým je nutné věnovat pozornost. Hezky a poměrně podrobně popisuje každou z nich. Druhý článek, Best Practices of Managing Virtual Teams se zaměřuje na praktičtější stránku této problematiky. Rozhodně doporučuji oba články všem, kteří se s podobným prostředím setkávají.

Momentálně se snažím proniknout do tajů vybraných produktů od Microsoftu. Konkrétně MS Dynamic NAV, MS Dynamics AX, MS Dynamics CRM a mimo jiné i SharePoint. Při svém zkoumání SharePointích záležitostí jsem narazil na dva produkty – Windows SharePoint Services a SharePoint Portal Server. Zajímalo mě, jaký je v tom rozdíl, a tak jsem chvilinku googloval. Našel jsem zajímavý článek, který v několika úvodních odstavcích vysvětluje hlavní rozdíly a vazby mezi WSS a SPS, a to v rozumné (rozuměj ne moc velké) míře detailu.

V diskusích na sparxsystems.com se objevil velice zajímavý příspěvek s názvem MDG Technology for Zachman Framework Beta release. Co to znamená? Že si do EA můžete stáhnout (zatím jen jako registrovaný uživatel) plugin, s jehož pomocí můžete začít vesele modelovat vaši firmu (Enterprise Architecture) pomocí Zachman Frameworku. Tento plugin zajistí, že výstupem vaší práce bude kompletní klikací model vygenerovaný v HTML. Moc hezká věc.

Více o Zachman Framework naleznete na stránkách http://www.zifa.com/.

Narazil jsem na krásný praktický úvod do UML od Borlandu (resp. CodeGear). Tento průvodce UML vám ve stručnosti vysvětlí jednotlivé UML diagramy, ukáže, k čemu a jak je lze použít a dokonce máte možnost vyzkoušet si pomocí self-testu získané znalosti. Hezké, jednoduché a pro začátečníka naprosto dostačující.

Computerworld, 6.3.2007 - Na několika projektech jsem narazil na noční můru dodavatele informačního systému (ať už externí firmy nebo interního IT): na situaci, kdy zákazník nepovažoval analýzu, na jejímž základě se řešení či produkt vyvíjelo, za závaznou. Při předávání produktu k akceptaci pak uživatelé požadovali řadu změn s argumentem, že v průběhu analýzy „nad papírem“ nebylo možné si všechny funkce představit a do detailu promyslet. Řešení této situace ke spokojenosti zákazníka ze strany dodavatele pak bylo možné pouze s vynaložením nemalého objemu víceprací. A dodržení rozpočtu a předem dohodnutých termínů bylo – diplomaticky řečeno – velikou výzvou.

Číst dále »

V dnešních organizacích vzniká každý den velké množství dat, která obsahují atomické informace o fungování celé firmy. Aby bylo možné firmu (nebo její části) efektivně řídit, je nezbytné mít při rozhodování k dispozici řadu údajů, které však často nebývají dostupné v požadované agregované a konsolidované podobě. Jakkoli se může tato potřeba zdát na první pohled poměrně jednoduchá, její naplnění nebývá zcela triviální.

Číst dále »

TREND marketing 09/2005 – Správný dopis či nabídka příjemci na adresu, kde je skutečně k zastižení. To je sen nejen všech directmailových firem, ale i jejich klientů. Společnosti tak ušetří nejen finanční náklady vložené do komunikace směrem k zákazníkovi, ale vyvarují se i zbytečnému úsilí zaměstnanců. V dnešní době fúzí, integrací, konsolidací a sjednocování vzniká téměř ve všech organizacích potřeba jednoznačně identifikovat klienta napříč všemi systémy. Proč? Ruku na srdce – kolik firem dokáže spolehlivě odpovědět na otázky typu: Kolik máme zákazníků? Jaké všechny produkty klient využívá? Co klientovi ještě nabídnout? Jakou má pro nás klient hodnotu? Jak je klient rizikový? I když se výše uvedené otázky mohou zdát triviální, bez vyčištěných a zkonsolidovaných dat ze všech používaných informačních systémů lze poskytnout odpověď pouze velmi přibližnou a mnohdy zavádějící. Bez identifikovaného klienta není snadné nadefinovat správnou cílovou skupinu mezi zákazníky, správně zacílit directmailovou kampaň apod. Číst dále »

Connect! 9/2005 - Každý z nás občas dostává nabídky služeb či produktů od různých institucí a firem a pozastavuje se nad tím, proč právě jemu nabízejí elektronické bankovnictví, když za poslední rok nepodal jediný příkaz k úhradě na přepážce. Každá obdobná instituce informace o vlastněných produktech či využívaných službách ve svých systémech jistě má. Tak proč je alespoň při komunikaci s klienty nevyužije? Problém tkví zpravidla v nekvalitní (nebo dokonce neexistující) konsolidované zákaznické databázi. Číst dále »

Bankovnictví 09/2004 – Cílem většiny ilegálních aktivit je dosažení zisku pro ty skupiny a jednotlivce, kteří se na nich nejvíce podílí. Legalizace výnosů z trestné činnosti nebo také praní špinavých peněz (money laundering) pak představuje proces, jehož cílem je zatajit ilegální původ takto získaných finančních prostředků. Autoři: Jan Pacovský a Jindřich Vavruška, Adastra Corporation
Otištěno v časopise: Bankovnictví, 9/2004
Vydavatel: Economia a.s.

Cílem většiny ilegálních aktivit je dosažení zisku pro ty skupiny a jednotlivce, kteří se na nich nejvíce podílí. Legalizace výnosů z trestné činnosti nebo také praní špinavých peněz (money laundering) pak představuje proces, jehož cílem je zatajit ilegální původ takto získaných finančních prostředků.

Číst dále »