Vzhledem k tomu, že trh ERP systémů je z pohledu nabídky poměrně rozmanitý, hledal jsem nějaké srovnání takových „mid range“ produktů jako je například Microsoft Dynamics AX, QAD a dalších. Našel jsem docela zajímavou srovnávací tabulku, která základní přehled poskytuje. Pokud chcete získat velmi rychlou orientaci, jedná se určitě o užitečný materiál.
V současné době se snažím psát strategii pro jednu oblast naší firmy. A protože jsem nikdy moc nepátral po tom, jaké náležitosti taková strategie má mít, co má obsahovat a jak ji správně napsat, musel jsem trošku googlovat. Narazil jsem na dva zajímavé materiály.
Je tomu již nějaký ten měsíc, co jsem tady psal o tom, jak začít s GTD. Vzpomněl jsem si, že mi ale tenkrát pomohl nejen obrázek procesu, ale i aplikace ThinkingRock. ThinkingRock má totiž docela hezky zobrazený proces, pomocí kterého vás provádí korky, které byste měli v rámci GTD dělat. Hezké, užitečné. Bohužel ThinkingRock nepodporuje nějakou sofistikovanější synchronizaci, a tak jsem tenkrát přešel na Outlook GTD add-in.
…každého, kdo to myslí se svou profesionalitou aspoň trošku vážně a potřebuje se trošku zdokonalit ve svých soft-skills. A je jedno, zda se jedná o analytika, projektového vedoucího nebo vedoucího pracovníka. Každému prospěje, když své zaběhlé postupy a přístupy zkonfrontuje s nějakou tou osvědčenou literaturou. I když si totiž z jakékoli knihy nebo školení vezmete do praxe jen trošku, je to znát a posunuje vás to o kus dál.
Zde nabízím výčet několika knih, které jsou osvědčené a lidmi z praxe velmi často doporučované:
Už jsem tady psal o GTD a své praktické zkušenosti. Nicméně když vidím, kolikrát sem přijdou lidé přes klíčová slova „GTD software“, tak si říkám, že možná začínají ze špatného konce. Metoda GTD (Getting Things Done) je o softwaru spíš až v druhé řadě. Primárně je to o návycích – zapisujte si své úkoly/myšlenky, ať si jimi nezatěžujete hlavu. Úkoly zpracovávejte sekvenčně. Neodkládejte a neodsouvejte úkoly, nepreferujte ty, do kterých se vám chce, před těmi, které jsou nepříjemné. Úkoly, které zaberou méně než dvě minuty, vyřiďte okamžitě. Pokud tohle všechno zvládnete, tak jste vyhráli. 
Nedávno jsem opět absolvoval školení time managementu 4. generace. Jeho kvalita byla na, řekněme, průměrné úrovni – tzn. ani neurazí, ani nenadchne. Čím ale bylo toto školení zajímavé, bylo setkání třech nesourodých světů – firemní kultury, obecného nastavení společnosti a samotných myšlenek time managementu 4. generace.
Time management 4. generace se zaměřuje na člověka, jeho hodnotu, kvalitu jeho života. To znamená, že neřeší postupy, metody, techniky, jak si lépe plánovat čas, jak si psát úkoly, jak je za sebe řadit, jak je kategorizovat, atd. To jsou ale témata, která člověk velmi často právě od kurzů time managementu očekává. Číst dále »
Poslední dobou se pohybuji v oblasti quality managementu, a tak se snažím něco načíst, abych vše neřešil jen intuitivně. Kolega (odborník to na kvalitu) mi doporučil „povinnou literaturu“. Jedná se o knihu s názvem Moderní systéy řízení jakosti – Quality Management vydanou Management Pressem, od autorů Jaroslav Nenadál, Darja Noskievičová, Růžena Petříková, Jiří Plura a Josef Tošenovský.
V knize je řada zajímavého a užitečného materiálu, takže jednoznačně doporučuji. Každopádně ale čtěte s rozumem – nemá smysl pročítat detailně každou stránku, nicméně dvouhodinový průlet tímto materiálem vám pomůže k základní orientaci v problematice.
Nedávno jsem začal pracovat pro společnost, která má několik dislokovaných pracovišť. Z tohoto důvodu se velmi často stává, že vznikají virtuální týmy, kdy členové pochází z různých poboček. Tak zákonitě vzniká otázka, jak správně vést tyto virtuální týmy, aby byly efektivní, směřovaly ke společnému cíli a „netrpěly“ pocitem odoučení.
K tomuto tématu jsem našel dva zajímavé články. Článek Leading Virtual Teams popisuje pět základních oblastí, kterým je nutné věnovat pozornost. Hezky a poměrně podrobně popisuje každou z nich. Druhý článek, Best Practices of Managing Virtual Teams se zaměřuje na praktičtější stránku této problematiky. Rozhodně doporučuji oba články všem, kteří se s podobným prostředím setkávají.
Nedávno jsem zde psal o tom, jak jsem se náhodou dostal ke GTD (Getting Things Done) metodě, a že ji zkusím pokusím použít v praxi. Nechtěl jsem instalovat žádné speciální softwary a chtěl jsem začít co nejrychleji a nejefektivněji. Zkrátka získat alespoň jeden jediný návyk, který by mi pomohl s organizací a plánováním úkolů. Zatím se zdá, že pro mě je nejjednodušší zařadit do praxe 2 techniky.
Zaprvé je to technika „Inboxu“, tedy jakoukoli myšlenku si ihned někam poznamenat. Zaznamenávám teda upřímně jenom tasky, ostatní věci si holt pamatuji. Pro evidenci používám Outlook. Synchronizuje se mi, a to je zatím vše, co potřebuji. Neprovádím žádnou sofistikovanou kategorizaci tasků. Prostě si je přiřazuji do kategorií, které jsou mixem mezi projekty a nějakými oblastmi.
Druhá technika je „dvouminutový filtr“. Zkrátka pokud mám před sebou nějaký úkol, který zabere méně než 2 minuty, tak se jej snažím ihned zrealizovat a do tasků jej vůbec nedávat.
Jsou to opravdu jen drobnůstky a drobné krůčky, ale mám pocit, že mě v mé neorganizovanosti posunuly docela správným směrem kupředu. Tak uvidím, jak dlouho mi to vydrží.
Úplnou náhodou jsem se dostal k metodě GTD (Getting Things Done). Moc mě to zaujalo, neb dlouhodobě cítím svůj v čase nestabilní přístup k evidenci úkolů a že mě to obtěžuje. Chci GTD vyzkoušet, zda mi náhodou nepomůže stát se v tomto směru organizovanějším. Pro začátek je moc zajímavé následující schéma procesu GTD – tohle je minimum, které je potřeba dostat do hlavy a do návyků… Číst dále »
© 2006 - 2008 pacovsky.cz · Powered by WordPress
Based on design by Beccary and Weblogs.us
·
XHTML
·
CSS